AGARIKON (Verpáník lékařský) – léčivá houba

Popis Agarikonu

Verpáník lékařský (Laricifomes officinalis, Agarikon, Quinine conk) je chorošovitá dřevokazná houba, která roste na severní polokouli, a to hlavně ve vyšších oblastech Evropy (např. v Alpách, Karpatech), Rusku, Kanadě, Asii atd. Napadá hlavně modříny a vytváří vytrvalé plodnice, které mohou být i více než 60 cm dlouhé. Tvarem připomínají kopyto nebo sloup. Zprvu jsou žlutě bílé a měkké, ale s přibývajícími roky tmavnou (bývají žlutohnědé) a tvrdnou. Houba není jedovatá, ale vzhledem ke své konzistenci a chuti, která je poměrně hořká, se nevyužívá v kuchyni, pouze jako léčebný prostředek. Anglický název je odvozen právě od hořké chuti, lidé si totiž mysleli, že obsahuje chinin. Verpáník se může sušit a drtit na prášek, používat kousky na odvary a čaje atd. V tradičních medicínách je využíván tisíciletí, byl nalezen také u mumie staré 5000 let, která byla uchována v ledu.

Má své pevné místo v tradiční čínské medicíně, ale hojně se využívala i v Evropě. V době antiky byl znám jako lék na tuberkulózu a plané neštovice, ale také jako projímadlo a prostředek proti pocení. Jeho využití tehdy zdokumentoval Pedanius Dioscorides v roce 65 našeho letopočtu. Je také důležitou součástí iránské tradiční medicíny, kde je také znám pod názvem Gharikon. Zde je houba využívána při léčbě ischiasu, svalové slabosti, bronchitidy, zácpy, bolestí žaludku, žloutenky, horečky a poštípání hmyzem. Dle spisů má také diuretický (močopudný) efekt. V Severní Americe byl také hojně využíván k šamanským rituálům a byli z něj vyřezávány i sošky.  V lidovém léčitelství se využívá i jako adstringent, má stahující účinky i na cévy, a mohlo tak dojít k zastavení krvácení z rány. Krom toho se využívá také při astmatu. Při bolestech svalů a kloubů se využívá jako obklad.

Obsah účinných látek

Ve verpáníku se skrývá velké množství biologicky aktivních látek, nejvýznamnějšími jsou:

• nenasycené mastné kyseliny
• steroly
• bioflavonoidy
• bílkoviny
• vitamíny B, P, E a A
• kyselina agaricinová, agaricin
• kyselina eburikolová
• kyselina polyporenová
• kyselina versisponová D (versisponic acid)
• kyselina fomeficinová F, G (fomefficin acid)
• kyselina dehydroeburikolová
• kyselina laricinolová (laricinolic acid)
• kyselina officinalová (officinalic acid)
• kyselina officinomalonová
• kyselina pinikolová (pinicolic acid)
• fomefficinol A, B
• fomlakton A−C
• obtusifoldienol
• eburikodiol
• eburikal
• fomitopsiny
• zeatiny
• kumariny

Důležitou součástí jsou také polysacharidy, mezi nimi jsou hojně zastoupeny manofukogalaktany, což jsou polysacharidy z více cukerných složek, obsahují galaktózu, manózu, fukózu atd. Ve verpáníku nechybí ani beta glukany (1-3 i 1-6) a jejich sloučeny s bílkovinami.

Účinky verpáníku

Zatímco tradiční medicíny verpáník využívají hojně, vědeckému zkoumání zatím uniká či spíše je vzácný, v přírodě postupně mizí a je nutné jej začít pěstovat uměle. Ačkoli je studií málo, dokazují velkou sílu verpáníku. Rozhodně zatím nepokrývají veškeré účinky.

Protimikrobiální účinky

Studie prováděné poslední roky ukazují, že má verpáník protimikrobiální účinky. Potvrdila se jeho schopnost ničit mnohé viry, např. viry neštovic, chřipky, hepatitidy C či herpetické viry.

Krom protivirového působení jsou potvrzené také protibakteriální účinky. V jeho přítomnosti se nedaří Mycobacterium tuberculosis, tj. původce tuberkulózy. Jedná se o velmi odolnou, rezistentní bakterii, kterou je nutné léčit i 4kombinací antibiotik. Dalšími bakteriemi, které verpáník ničí, také patří mezi odolné proti antibiotikům, např. Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), Escherichia coli, Streptococcus pneumoniae (pneumokok), Enterococcus feacalis, Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae, Salmonella typhimurium, Listeria monocytogenes.

Dále také ničí kvasinky, tj. např. Candida albicans, plísně a patogenní houby, např. Alternaria solani, Aspergillus terreus, Fusarium oxysporum…

Verpáník je natolik silní, že účinkuje také proti parazitům, a to proti Trypanosoma congolense. Je to příbuzný parazit trypanozomy způsobující u lidí spavou nemoc. Parazit se přestává množit a umírá již při dávce 7,0−27,1 µM.

Protizánětlivé účinky

Složky verpáníku umí ovlivnit imunitní systém, jeho aktivitu. Zánět je primárně hojivý proces, ale při narušení imunitních funkcí, pokud je zánět příliš silný či není řádně ukončen se však stává destruktivním. Triterpenové lanostany v podobě officinomalonových kyselin A−H a fomitopsinu A mají protizánětlivé účinky, pokud jsou přidány k aktivovaným imunitním buňkám, došlo k omezení tvorby působků, které zánět podporují. Dochází k výraznému snížení produkce oxidu dusíku.

Imunitu posilující účinky

Již samotný fakt, že houba obsahuje velké množství polysacharidů a hlavně beta glukanů, dává tušit, že bude mít také imunostimulační účinky. V pokusech se ukázalo, že verpáník podporuje buněčnou imunitu, a to např. díky posílení fagocytózy makrofágů, zvýšení tvorby enzymů ničících patogeny, tj. lysozymů atd.

Protinádorové účinky

Počty lidí, kteří se musí potýkat s nádorovými onemocněními, stále stoupá, a i přes pokroky v medicíně někteří pacienti nemoci podlehnou. Ani léčba nemusí být zcela bez rizika. Je tedy snaha najít bezpečné látky, které by ničily nádorové buňky, ale ne ty zdravé, jako to vidíme u radioterapie i chemoterapie.  Protinádorovou aktivitu zajišťují lanostanové triterpeny, např. fomitopsin C, kyselina pinikolová… tyto látky byly testovány na různých nádorových typech, na rakovině prsu, děložního čípku, jater a plic. Ukázalo se, že dokážou omezit množení nádorových buněk, a dokonce je přimět k zahájení apoptózy, tj.  procesu, který končí smrtí buňky. Při pokusech na myších s těmito nádory se podařilo zjistit, že dochází ke snížení objemu nádorů, došlo k nekróze, odúmrti, nádorové masy. Léčebné se ukázaly již dávky od 20 mg/l, ty dokázaly omezit růst nádoru až o 65,31 %. Dalším mechanismem, jak terpenové lanostany z verpáníku omezují růst nádoru, je snížení tvorby nových cév. Nádor je více metabolicky aktivní než zdravé tkáně, potřebuje více živin a kyslíku, produkuje působky, které podporují růst nových cév, ale lanostany jeho produkci snižují. Je pravděpodobné, že pokud by se lanostany podávaly společně, ne po jednom, účinek by se zvýšil. V jiné studii se prokázal účinek i proti osteosarkomu, a to jak buňkám samotným, tak proti nádoru u zvířat.

Protinádorově nepůsobí pouze lanostany a terpeny, ale také polysacharidy. Jejich účinky byly testovány na myších se sarkomem. U myší, které dostávaly polysacharidy z Agarikonu, došlo ke zmenšení nádoru a také zvýšení protinádorové imunity.

Další účinky

Při zkoumání toho, jaké enzymy může verpáník ovlivnit se odhalilo, že působí na enzym, který reguluje aktivitu molekuly, na kterou se na povrchu buňky váže inzulin, tj. inzulinového receptoru, a může tak zlepšit stav pacientů s cukrovkou druhého typu. Zvýšená aktivita tyrozinové fosfatázy 1B je spojená s cukrovkou a obezitou, látky z verpáníku snižují aktivitu enzymu až o 85 %.

Dalším efektem je tlumení aktivity trombinu, takže je snížená tvorba trombů, což může u mnohých lidí být pozitivní, např. u pacientů s trombózami, po embolizaci, po operacích atd.

Houbové složky terpeny, polysacharidy, bioflavony atd. jsou také silnými antioxidanty, od toho se odvíjí i další účinky, mezi něž patří i zpomalení stárnutí. To je dáno snížením oxidačního stresu, tedy i zpomalením degenerativních procesů v těle. Flavonoidy byly testovány na myších, které dostávaly různou dávku flavonoidů a jedna skupina nic. Ty myši, které byly léčené houbou měly v lepším stavu mozkovou tkáň, funkce imunitního systému a zvýšila se aktivita enzymů, které neutralizují volné radikály. Studie tedy dokázala, že mají flanovoidy z Agariconu anti-senilní účinky.

Zdroje

• Blanchette RA, Compton BD, Turner NJ, Gilbertson RL. 1992. Nineteenth century shaman grave guardians are carved Fomitopsis officinalissporophores. Mycologia. 84(1):119–124.
• Masahiko Isaka, et al. Fomitopsins I and J, 24-methyl-lanostane triterpenoids from fruiting bodies of the wood-rot basidiomycete Fomitopsis sp. Phytochemistry Letters, Volume 29, February 2019, Pages 178-181
• Vazirian M, Faridfar S, Eftekhari M. „Gharikon“/“Agharikon“ a Valuable Medicinal Mushroom in Iranian Traditional Medicine. Iran J Med Sci. 2016;41(3 Suppl):S34.
• Hwang CH, Jaki BU, Klein LL, et al. Chlorinated coumarins from the polypore mushroom Fomitopsis officinalis and their activity against Mycobacterium tuberculosis. J Nat Prod. 2013;76(10):1916–1922. doi:10.1021/np400497f
• Girometta C. Antimicrobial properties of Fomitopsis officinalisin the light of its bioactive metabolites: a review. Mycology. 2018;10(1):32–39. Published 2018 Oct 25. doi:10.1080/21501203.2018.1536680
•  International Journal of Medicinal Mushrooms > Volume 7, 2005 Issue 3 > Paul E. Stamets . Antipox Properties of Fomitopsis officinalis (Vill.: Fr.) Bond. et Singer (Agarikon) from the Pacific Northwest of North America
• Naranmandakh S, Murata T, Odonbayar B, et al. Lanostane triterpenoids from Fomitopsis officinalis and their trypanocidal activity. J Nat Med. 2018 Mar;72(2):523-529. doi: 10.1007/s11418-018-1182-1.
• Han J, Li L, Zhong J, et al. Officimalonic acids A-H, lanostane triterpenes from the fruiting bodies of Fomes officinalis. Phytochemistry. 2016 Oct;130:193-200. doi: 10.1016/j.phytochem.2016.05.004.
• Shi ZT, Bao HY, Feng S. Antitumor activity and structure-activity relationship of seven lanostane-type triterpenes from Fomitopsis pinicola and F. officinalis. Zhongguo Zhong Yao Za Zhi. 2017 Mar;42(5):915-922. doi: 10.19540/j.cnki.cjcmm.20170121.017.
• Hu M, Zhang H, Feng B, Liu K, Guo S. Extraction of polysaccharides from Fomes officinalis Ames and their antitumor activity. Exp Ther Med. 2013;6(2):451–454. doi:10.3892/etm.2013.1163.
• Wu HT, Lu FH, Su YC, et al. In vivo and in vitro anti-tumor effects of fungal extracts. Molecules. 2014 Feb 21;19(2):2546-56. doi: 10.3390/molecules19022546.
• Hwang, C.H., B.U. Jaki, L.L. Klein, D.C. Lankin, J. McAlpine, J.G. Napolitano, S.G. Franzblau, S.H. Cho, P.E. Stamets, G.F. Pauli. 2012. „Biological and chemical evaluation of anti-TB coumarins from the polypore mushroom, Fomitopsis officinalis.“ Planta Medica 2012; 78 DOI: 10.1055/s-0032-1321157.
• Teplyakova, T.V, N.V. Purtseva, T.A. Kosogova, V.A. Khanin, V.A. Vlassenko. 2012. Antiviral activity of polyporoid mushrooms (higher Basidiomycetes) from Altal mountains from Russia. International Journal of Medicinal Mushrooms. 14 (1):37-45.
• S Sturm, K Gallmetzer, A Friedl, et al.Laricifomes officinalis – a rich source of pharmacologically active triterpenes. Planta Med 2016; 82(S 01): S1-S381
  DOI: 10.1055/s-0036-1596557.
• UlrikeGrienke, et al. European medicinal polypores – A modern view on traditional uses. Journal of Ethnopharmacology, Volume 154, Issue 3, 3 July 2014, Pages 564-583.
• Daria S. Khramova, Naranmandakh Shinen, Ganbaatar Jamsranjav, et al. Structure characterization of the mannofucogalactan isolated from fruit bodies of Quinine conk Fomitopsis officinalis. Carbohydrate Polymers, Volume 199, 1 November 2018, Pages 161-169.
• Feng W, Yang JS. Structural Studies of Physiologically Active Polysaccharides of the Quinine Conk Fomitopsis Officinalis J Asian Nat Prod Res. 2015;17(11):1065-72. doi: 10.1080/10286020.2015.1054378.
• Sha AL. Effects of the Fomes officinalis flavonoids on anti-senile action in the aging model mice. Zhongguo Ying Yong Sheng Li Xue Za Zhi. 2016 Feb 8;32(2):121-123. doi: 10.13459/j.cnki.cjap.2016.02.007.
• Wuliya, Palida, BAI Li, et al. The immune-potentiating effect of fomes officinalis polysaccharides. Journal of Xinjiang Medical University,  2003-06.

Konkrétní dávkování naleznete u jednotlivých potíží – vyhledávání dle potíží