PRŮSMYK VĚTRNÉ HORY (004)

CHUAN XIONG CHA TIAO

Bolesti hlavy a šíje po průvanu nebo z nastydnutí. Čirá rýma, bolesti uší, pocit ucpaného nosu.

Z hlediska tradiční čínské medicíny se v Číně používá u stavů jako

• Bolesti hlavy či šíje po ofouknutí
• Zimomřivost, svalová ztuhlost a bolesti při viróze
• Bolesti či tlak v hlavě při změnách počasí, zvláště před deštěm

Popis dle tradiční čínské medicíny

Používá se pro stavy ofouknutí nebo nachlazení, kdy průvan a chlad zhoršují uvedené příznaky. Nemoc, vhodná pro léčbu touto směsí vzniká ze „špatného povětří“, které napadá oslabený organizmus, do kterého proniká póry v kůži (tolik klasické vysvětlení z doby před tisíci lety). Proto jsme k podobným stavům náchylní zvláště po ofouknutí po zpocení, kdy jsou kožní póry otevřené. Škodlivina – viróza – potom překáží volnému proudění energie v těle a vzniká bolest, ztuhlost, zimomřivost. Onemocnění se typicky projevuje v horní části těla, která je zvláště náchylná pro tyto „jangové“ patologie. Je třeba se ujistit, že ke zmírnění příznaků dochází působením tepla.

Jak užívat dle tradiční čínské medicíny

• 4x denně 15 kuliček.
• Není určen pro děti do 3 let. Děti od 3 do 12 let užívají 4x denně 7 kuliček.

Osvědčené kombinace dle tradiční čínské medicíny

• na rozdíl od směsí YIN QIAO JIE DU (CHLAD RANNÍ MLHY – 002) a SANG JU YIN (KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU – 003) je v tomto případě vždy přítomná přecitlivělost na chlad, průvan a spíše sklon k zimomřivosti. Rovněž nebývá příliš vysoká teplota nebo není teplota zvýšená vůbec.
• rovněž, pokud nestihneme užít tuto směs v raných stádiích infekce a postupem času se rozvine bolest v krku či kašel a horečka, vezmeme si raději jiné odpovídající směsi – opět viz YIN QIAO JIE DU (CHLAD RANNÍ MLHY – 002) nebo SANG JU YIN (KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU – 003)
• pro přetrvávající celkovou bolestivost těla (svalů) po chřipce podáváme raději HUO XIANG ZHENG QI (SOUBOJ VĚTRNÝCH DRAKŮ – 101)
• v případě výrazné rýmy lze kombinovat s produktem BI MIN GAN (VYVANUTÍ DRAČÍ JESKYNĚ – 007)
• při výrazných bolestech svalů v šíjové a krční oblasti se směs podává spolu s produktem JIN GU DIE SHANG (HOUŽEVNATOST BAMBUSOVÉHO VÝHONKU – 205)

Soudobý pohled

Značná část osmi bylin, obsažených ve směsi, se vyznačuje ostrou chutí, která v tkáních vyvolá prohřátí, rozhýbání cirkulace a uvolnění spazmů. Toto je základní parketa působení směsi. K těmto ostrým bylinám patří máta, koprníček, notopterygium, schizonepeta, ledebouriela. U posledně jmenované je její působení natolik zřejmé, že její čínský název je FANG FENG – obránce před větrem.

Pro správné užití je tedy zapotřebí se vždy ujistit, že onemocnění spíše reaguje pozitivně na teplo a postižený člověk se vyhýbá pobytu v průvanu či chladném prostředí.

Složení doporučené denní dávky

1,28g – BO HE – Máta jednokališná, nať

0,65g – CHUAN XIONG – Koprníček wallichův, oddenek

0,65g – JING JIE – Schizonepeta tenkolistá, nať

0,32g – QIANG HUO – Notopterygium dřípené, oddenek

0,32g – BAI ZHI – Děhel dahurský, kořen

0,32g – GAN CAO – Lékořice uralská, kořen

0,25g – FANG FENG – Ledebouriela rozkladitá, kořen

0,17g – GAO BEN – Koprníček čínský, oddenek

Ostatní složky: kukuřičný škrob, rýžový škrob, leštící látka: talek

Seznam zdrojů

John K. Chen/Tina John K. Chen/Tina T. Chen Chinese Herbal Formulas and Applications, Pharmacological Effects & Clinica / vydavatel Art of Medicine Press, Inc. / rok 1990 / ISBN: 0-9740635-7-6,978-0-9740635-7-