Hlíva degraduje škodlivé aflatoxiny
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) dostala svůj název podle svého tvaru a barvy připomínající ústřici.
Houby se vyskytuje i u nás. Je ji možné najít od léta do zimy na živých či poraněných a odumřelých stromech a kmenech listnatých stromů. Jedná se hlavně o buky, vrby, břízy, topoly… Jelikož je o houbu velký zájem, je pěstována i uměla a průmyslově.
V této studii vědci využili hlívu při odstraňování aflatoxinu. Houba totiž obsahuje enzym laktázu, která katalyzuje štěpení mléčného cukru laktózy. Zapojuje se do oxidačně-redukčních dějů. Hlíva produkuje více izoforem laktázy, které mají trochu rozdílné funkce. Jejich syntéza houbou záleží na tom, jaké získává houba nutriety, jaké jsou podmínky kultivace, v jakém je vývojovém stadiu aj.
Laktáza krom štěpení laktózy katalyzuje též oxidaci fenolů, aromatických aminů aj., kdy dochází k redukci kyslíku na vodu. Jelikož je tedy hlíva silný katalyzátor je možné ji využít k neutralizaci a zpracování mnohých látek, a protože je netoxická lze ji využít i v potravinářském průmyslu. Zjistilo se totiž, že laktáza dokáže též degradovat mykotoxiny. Mykotoxiny jsou sekundární produkty metabolitů, které produkuje plísně, např. Aspergillus. Tyto jsou, jak již název napovídá, pro lidi toxické, jsou mutagenní a karcinogenní. Naneštěstí je jimi je velké množství potravin kontaminováno. Aspergillus produkuje mykotoxin, který známe pod názvem aflatoxin B1, ten je nejtoxičtější. Je navíc hepatotoxický a imunosupresivní. Navíc je velmi stabilní, takže jej nezničí nízké či vysoké teploty, ani různé jiné zpracování potraviny. Často je nacházen v obilných produktech. Aflatoxin M1 je katabolickým produktem aflatoxinu B1 a nacházíme ho v mléku a mléčných výrobcích zvířat, které jedla potravu s aflatoxinem B1. Je taktéž toxický.
Jak se tedy bezpečně aflatoxinů zbavit?
Autoři k tomuto využili laktázu z hlívy, a to izoformu Lac2, připravili dva testovací systémy, k jednomu přidali aflatoxin B1 a druhý obsahoval aflatoxin M1. Sledovali, zda bude degradován na neškodné sloučeniny. V případě aflatoxinu B1 byla laktáza z hlívy úspěšná na 23 % a efektivita se zvýšila, pokud byly přidány další neškodné redoxní přírodní fenolické sloučeniny, a to až na 90 %. V případě aflatoxinu M1 se ukázalo, že jej laktáza z hlívy a další mediátory dokážou zcela degradovat. Tato studie tedy ukazuje, že je možné využít enzym z hlívy na bezpečnou degradaci, tedy odstranění toxického aflatoxinu, což by následně bylo možné využít i v potravinářském průmyslu.
http://www.mdpi.com/2072-6651/8/9/245
